Po dvou letech se bulharské filmy konečně vrací na plátna kina Lucerny. Do Prahy přicestují bulharští herci Vasil Banov a Malin Krastev s režisérem Ivajlo Penčevem, aby představili své filmy.
Letošní ročník festivalu přináší romantické i hudební komedie a festivalového vítěze z Karlových Varů. Od 17. do 20. března 2022 se můžete těšit na divácky nejúspěšnější bulharské filmy posledního roku. Ve velkém i malém sále kina Lucerna promítneme snímky v originálním znění s anglickými a českými titulky.
Herec Vasil Banov a Malin Krastev se s publikem setkají při promítání filmu Než si pro mě přijde. Ve filmu hraje i Maria Bakalova. Na festival dorazit nemohla, ale poslala divákům do Prahy alespoň videopozdrav. Jako jediná bulharská herečka byla nominovaná na Oscara a to za vedlejší ženskou roli ve filmu Boratův navázaný telefilm, kam si ji vybral Sacha Baron Cohen. V romantické komedii Než si pro mě přijde hraje mladou herečku, která se na mostě sebevrahů potká se stárnoucím spisovatelem Vasilem Banovem a zrodí se mezi nimi opravdové přátelství. Filmem Čistá pravda o skupině Žigulík Viktora Božinova proplujeme v rytmu rocku. Kapela, která se rozpadla před třiceti lety, se pokouší dát dohromady navzdory starým křivdám i současným životním peripetiím. V Bulharsku se na film přišlo do kina podívat nejvíce diváků za posledních deset let. Režisér Ivajlo Penčev a herec Malin Krastev osobně představí film Strýček Santa, který se odehrává v předvánoční Sofii. Malý Georgi sní v dětském domově o skutečné rodině. Po dalším odmítnutí potkává na ulici Santu Clause a prosí o splnění přání. Zda skončí melancholicky laděný snímek happy endem se přijďte přesvědčit sami?
Festival letos uzavřeme snímkem Otec. Že se film povedl, svědčí i Křišťálový globus, který si tvůrci filmu z 54. ročníku KVIFF odvezli. Vyprávění začíná ve chvíli, kdy hlavní hrdina Vasil právě ztratil svou manželku Ivanku. Ztrátu nese těžce a rozhodne se vyhledat známého senzibila, aby mohl se svou zesnulou ženou navázat kontakt. Syna Pavla si zahrál Ivan Barnev, kterého si český divák může pamatovat jako mladého Jana Dítěte z filmu Obsluhoval jsem anglického krále.
Všechny snímky spojuje pozitivní poselství a naděje v lepší zítřky.
